Devítiměsíční debaty na téma zapojení či nezapojení tichého vína do konsolidačních aktivit státního rozpočtu pokročily do další fáze, kdy se záležitostí spojující priority vinařství, zemědělství, zdravotnictví, financí a dalších zabývá odborná meziresortní skupina. Sjednocená vinařská obec reprezentovaná Svazem vinařů přichází s návrhem na zavedení minimální ceny za jednotku alkoholu (ethanolu) u vína.

Jasnou a od počátku deklarovanou prioritou Svazu vinařů, Vinařské unie a Vinařské asociace je nedopustit poškození celého odvětví v zájmu ryze hypotetického výběru nově zavedené spotřební daně. Vinařské organizace si ale zároveň uvědomují potřebu problematiku řešit a konstruktivně posunout dál. Proto přichází s návrhem na zavedení institutu minimální ceny u vína, který na rozdíl od spotřební daně řeší téma systémově, přičemž pokrývá celou řadu dalších aspektů regulace spotřeby alkoholu, které není spotřební daň schopna řešit. Minimální cena za jednotku alkoholu přitom není nevyzkoušenou novinkou. Obdobným směrem se vydali například v Irsku a Skotsku, kde tento nástroj přinesl požadované výsledky.

Mezi hlavní přínosy návrhu patří:

· vyšší výběr DPH a daně z příjmu, protože nejlevnější alkohol zdraží

· vyšší výběr daní bude realizován na základě již existujících nástrojů, tzn. nebude vyžadovat novou administrativu a náklady ani na straně státu, ani na straně vinařů

· odbourávání rizikové konzumace alkoholu, která se odehrává primárně v kategorii nejlevnějšího, nekvalitního alkoholu, tedy i úspora nákladů na zdravotní péči a pokles sociálně patologický jevů

· minimální dopad na výrobce kvalitního alkoholu bez ohledu na kategorii; efekt současně prospěje tuzemským firmám s dominantně místní produkcí

· návazné legislativní změny Zákona o vinohradnictví a vinařství povedou k vyšší transparentnosti trhu s důrazem na definování, kdo je tuzemský vinař, tuzemské vinařství

„Minimální cena za jednotku alkoholu u vína naplňuje všechny požadavky, které si NERV ve svém pracovním návrhu sliboval od zavedení spotřební daně, tedy vyšší příjmy státního rozpočtu a nižší dostupnost nejlevnějšího, nekvalitního alkoholu. Zároveň tento navrhovaný nástroj nezatíží ani naše vinaře, ani stát novou enormní administrativou a náklady. Nedojde ani k zvýhodnění velkoimportérů nejlevnějšího alkoholu a moravská a česká vína se i nadále vejdou do cenové úrovně nejprodávanějších vín,“ komentoval hlavní důvody pro zavedení institutu minimální ceny Martin Chlad, prezident Svazu vinařů.

„Zavedení minimální jednotkové ceny považujeme za smysluplné opatření k ochraně spotřebitele. V zemích, kde byla minimální jednotková cena zavedena se tento krok pozitivně promítl do okamžitého snížení spotřeby alkoholu zejména u rizikových skupin. Opatření ale musí předcházet kvalifikovaná debata a studie k určení kritéria minimální ceny za jednotku alkoholu,“ řekl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.

„Jako vinaři velmi vítáme, že se téma tichých vín posunulo z často velmi emocionální a neodborné roviny na půdu meziresortní skupiny, protože jedině v takovém prostředí lze debatovat věcně a dobrat se řešení, které přinese kýžené benefity při minimální, jakkoli jistě nezamýšlené, újmě tuzemského vinařství orientujícího se na kvalitu,“ dodal ke společnému stanovisku Jiří Maděřič, místopředseda Vinařské asociace.

V další fázi jednání mezirezortní skupiny předpokládáme, že bude návrh postoupený odborným institucím s cílem vést politickou debatu už nad kvalifikovanými propočty a detailními návrhy na úpravu a implementaci příslušné legislativy. Vinaři tedy v této fázi nenavrhují konkrétní výši této minimální ceny. Ta vyplyne až z expertních propočtů v rámci mezirezortní skupiny.

Diskuzi o nenulové spotřební dani na tichá, event. vína perlivá se Svaz vinařů a další vinařské organizace principiálně nebrání. Jde však o problematiku, která musí být nutně a beze zbytku řešena jen na úrovni EU tak, aby rozdílnými přístupy jednotlivých členských zemí nedošlo k jednostrannému dopadu na moravské a české vinařství.

Více informací naleznete na www.svcr.cz