Přes 100 pořadatelů farmářských trhů z celého světa se sešlo v Římě na prvním shromáždění Světové koalice farmářských trhů (WFMC). To proběhlo 21. května. Česko reprezentovala Asociace farmářských tržišť.
Světová koalice farmářských trhů zastupuje více než 60 sdružení, působících ve více než 50 zemích, včetně Asociace farmářských tržišť ČR. „Shromáždění bylo strategicky naplánováno na Světový den biodiverzity, který připadá na 21. května, což zdůrazňuje důležitost farmářských trhů při šíření osvěty o biologické rozmanitosti mezi komunitami. Biodiverzita a její zachování pomocí farmářských trhů bylo jedním z ústředních témat debat, které probíhaly během setkání,“ popsal František Sedláček, člen Asociace farmářských tržišť ČR.
Komunita farmářských trhů je po celém světě silná a má mnoho společných cílů. Patří mezi ně zejména rozvoj a udržitelnost lokálních ekonomik, posilování vztahů mezi producenty a spotřebiteli nebo utváření veřejného prostoru. „Členstvím v asociaci WFMC vstupujeme do mezinárodní sítě organizací se společnými zájmy, ve které najdeme nejen podporunašich sdílených hodnot, ale i výměnu cenných zkušeností a poznatků z celého světa. Vliv WFMC spočívá také v tom, že díky vysokému počtu členů a zastoupení mnoha zemí světa může působit na jednotlivé vlády a jejich specifické resorty, aby změnily především myšlení, ale hlavně aby podporovaly takzvané krátké obchodní řetězce a lokální rodinné farmy, což se bohužel českým vládám napříč politickým spektrem dlouhodobě nedaří,“ vysvětlil František Sedláček.
Úroveň českých farmářských trhů je v konkurenci těch zahraničních hodnocena velmi vysoko. Oproti například sousednímu Německu nebo Rakousku ale čeští organizátoři trhů dlouhodobě necítí podporu vlády. „Jedním z témat shromáždění byl i způsob fungování farmářských trhů v jednotlivých zemích a jejich vládní podpora. V tomto ohledu si Česko, v porovnání zejména se zeměmi západní Evropy, nestojí příliš dobře. Rozdíl byl nejvíce patrný v období koronaviru, kdy byly české farmářské trhy na několik týdnů zakázány. Naopak vláda sousedního Německa nebo Rakouska se intenzivně snažila prodej lokálních potravin na čerstvém vzduchu udržet a trhy se konaly i během nejsilnějšího období pandemie. A rozdíly v přístupu vlády k podpoře prodejců lokálních produktů jsou patrné stále. Pravidelně se obracíme přímo na ministra zemědělství, aby svou pozornost upřel na rozvoj a podporu takzvaného malého zemědělství, tedy menších farem, zpracovatelů, chovatelů či pěstitelů, přesto se nám dostává jen minimální odezvy,“ řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských trhů, předseda spolku Archetyp a pořadatel farmářských trhů Náplavka, Heřmaňák a Kubáň.
Mezi aktivity Asociace farmářských tržišť ČR patří nejen dozor nad kvalitou prodávaných farmářských produktů, ale snaží se i o prodej v souladu s přírodou a s ohledem na životní prostředí. Dlouhodobě řeší bezobalový prodej, podporu lokálních prodejců a aktuálně i téma biodiverzity.
Zdroj: Pearmedia
Ilustrační foto: Pixabay
„Existence farmářských trhů je zásadní pro hospodaření lokálních, malých a středních sedláků tím, že umožňuje trvalý odbyt jejich produktů. Podporou lokálního zemědělství snižujeme uhlíkovou stopu, omezujeme transport potravin ze vzdálených destinací a zajišťujeme přísun zdravých potravin obyvatelům měst. Téma nakládání s odpady a způsob balení potravin na farmářských trzích, které pravidelně navštěvují tisíce lidí, je velmi zásadní, věnujeme se mu už několik let a velmi nás těší, že se možnost bezobalového prodeje na farmářských trzích neustále rozrůstá. Vlajkovou lodí bezobalových farmářských trhů je Heřmaňák v Praze 7, kde se dá do vlastních obalů koupit zhruba 80 procent nabízených produktů,“ popsal Jiří Sedláček.
