10. 9. 2011 - Nesnídá? Nesvačí? Ohrnuje váš školák nos nad obědy ve školní jídelně? Zato zhltne hranolky, čokoládu a zmrzlinu s neskrývaným nadšením? Potom je něco špatně a my se v dnešním článku pokusíme napravit, co se ještě dá. Vždyť školní rok teprve začal a jak se říká, nikdy není pozdě…
Naučte dítě snídat!
Pravidelná snídaně ještě nikomu neuškodila. Naopak, mnohé výzkumy dokazují, že lidé (i děti), kteří pravidelně snídají, nemají problémy s nadváhou a tzv. vlčím hladem. Ne každé dítě je ale zvyklé snídat. Proč? Může za to nervozita, strach ze školního dne, ranní spěch případně pozdní vstávání. Všechny tyto problémy lze s jistou dávkou trpělivosti odstranit, nicméně zájem a ochota rodičů je na prvním místě. Naučte se vstávat o pár minut dříve, i za cenu toho, že je venku tma nebo máte pocit, že je ještě příliš brzo. Lidský organismus je velmi pružný a za pár dnů už vstávání o patnáct minut dřív vaše dítě nepozná. Snídani si můžete připravit v podvečer a ráno tak můžete společně usednout k hotovému. Pokud dítě do přípravy jídla zapojíte, věřte, že se na konzumaci svého výtvoru bude těšit!
Vzpomínám si, že jsem jako dítě milovala čerstvé rohlíky nebo loupáky s marmeládou, k tomu jsem zapíjela slazený čaj nebo kakao. Postupem let jsem vystřídala müsli, koláče, sendviče, abych pak každý den snídala to samé – celozrnné pečivo, případně kousek šunky či ovoce a neslazený čaj. Snídaně u dětí (ale i u dospělých) by měla obsahovat nejen složku sacharidovou (což jsou cereálie, pečivo, ovoce, apod.), ale i složku bílkovinnou (jemná šunka s vysokým obsahem masa a nízkým podílem tuku a solí, sýr, mléko, kefír či jogurt). Nezapomínejte ani na tekutou složku snídaně – ovocný či nepříliš silný černý čaj, vodu či zředěný džus, mléko nebo kakao. I když si děti libují v různých koláčcích, perníčcích či brumících, naučte je snídat vyváženou a nepříliš sladkou stravu. Co s dítětem, které nesnídá? Rozhodně nad ním nelamte hůl a nenuťte ho do jídla. Pokud zvládne vypít čaj či kakao, případně sní pár piškotů, i to je velký pokrok! Každopádně mu do školy přibalte druhou svačinu, která určitě zmizí hned v první přestávce!
Velká přestávka ve znamení velké svačiny
Jablíčko, chleba se salámem a nějaký ten oplatek na přilepšenou. Tak nějak vypadala svačina před lety. Docela obyčejná, zato postačující a s chutí snězená. Sice byla každý den téměř stejná, jen občas máslo nahradil tavený sýr a junior pro chudé přenechal místo drahé šunce. Jablíčko čas od času vystřídala hruška, kubánský pomeranč nebo banán z povoleného kila na osobu a oplatek třeba čokoláda rumba. Jen málokdy končila svačina nesnězená ba co hůř, krčila se někde v koši. A dnes? Ve školách vládne velkým přestávkám kouzelný automat s kolovými nápoji, sladkými tyčinkami a bagetami, které může mít sice školák hned a s přísadou, kterou nade vše miluje. Ale je to správně? Kdepak. Malý dětský organismus si neumí vytvářet zásoby živin, proto je nutné mu poskytnout pestrou stravu. A tu automat, ani stánek či kiosek s tzv. rychlým občerstvením neposkytne. Na řadu proto opět přichází trpěliví rodiče a jejich zájem o dětské zdraví. Připravte drobkovi ke svačině celozrnné pečivo se sýrem či s žervé, přidejte plátek šunky, tvrdý sýr a zeleninu. Nezapomínejte ani na pitný režim, neperlivá voda či studený bylinkový čaj dítěti prospějí mnohem více, než sladké nápoje. Má rádo ovoce? Müsli? Jogurt? Tím líp, pokud dítěti chutnají zdravé věci, aniž by si jejich „zdravost“ uvědomovalo, má v životě vyhráno! Pamatujte však, že převážně sladké svačiny by měly být do jídelníčku školáka zařazovány jen výjimečně. Často se totiž stane, že omylem zvolíte nejen sladkou snídani, ale i svačinu a na oběd mohou být třeba kynuté knedlíky. Což je velká dávka sacharidů na tak malé tělíčko! Proto než dítěti připravíte svačinu, zjistěte si, co bude mít ten den na oběd.
Kolem jedné volá jídelna
V tuto dobu se obvykle zaplňuje nejedna školní jídelna. Tácky a příbory mizí rychlostí blesku a kuchařky nestačí hladové mládeži chystat pořádné porce. K prostřeným stolům usedají slušně vychovaní jedinci, kteří si velmi dobře uvědomují, že ticho a klid k jídlu patří. Spořádaně sní jak polévku, tak druhé jídlo, nezapomenou se napít nejlépe čisté pramenité vody a s díky odmítnout sladký dezert. Tak by situace mohla vypadat, kdyby byl svět ideální. Často je tomu však naopak a pro samý hluk není slyšet vlastního slova, natož cinkání příborů. Od doby mého raného mládí uplynulo už spoustu let, ve školních jídelnách sice nebylo moc na výběr, ale tak nějak si člověk zvykl… Dnes by měla být situace lepší, a také, že je. Přesto ale existují skupiny rodičů, kteří nejsou s nabídkou školních jídelen až tak spokojeni. Každý chce své ratolesti dopřát jen to nejlepší, ale mnohdy se představa od skutečnosti a hlavně ustálených norem značně odlišuje. Nejlépe na tom jsou děti, které jsou zvyklé na domácí a hlavně pestrou stravu (může být i zdánlivě obyčejná), hůře školní jídlo přijímají děti zvyklé na restaurační zařízení a rychlá občerstvení – pokrmy jsou často přesolené, příliš tučné a chybí vyváženost živin.
Ruku na srdce, v dnešní době není domácí vaření příliš moderní, i v reklamách vystupují matky, které raději sáhnou po polévce z pytlíku, než by očistily čerstvou zeleninu. Dnešní doba je zkrátka rychlá a stejně instantní, jako celá řada pokrmů. Ale vraťme se k obědu, energetickému vrcholu dne. Oběd by měl tvořit zhruba 30 až 40 procent denního příjmu dítěte. Není to mnoho, ten zbytek je na nás, rodičích. Klasický oběd se skládá z teplé polévky, hlavního jídla, případně je přiložen salát či malý dezert. I v tomto případě je důležitý pitný režim, proto by sklenice vhodného nápoje neměla na stole chybět. Jak je to s výběrem jídel? V současné době si v mnoha jídelnách mohou děti vybírat z několika pokrmů. A protože děti jsou děti, často je jejich výběr jednostranný – buď si vyberou sladká, nebo bezmasá jídla. Pokud tedy můžete, pokuste se výběr jídel ovlivnit! Jakmile bude dítě starší, dokáže se samo v nabídce orientovat a velmi rychle zjistí, že i pořádný kus masa dokáže skvěle chutnat.
Odpolední aktivity a večeře
Ze školy rovnou domů a učit se! Teď spíš platí ze školy rovnou k Mc´Donaldovi a potom usednou s tyčinkami k počítači, případně televizi. Děti přestávají pravidelně sportovat, zájmy se omezují jen na moderní výdobytky a takové kreslení nebo atletika bývá v denním rytmu školáka výjimkou. Potom existují další extrémy, které – jak se říká – neví, z které do které. Ať už je to tak či onak, hlad přichází vždycky a ozývá se často už kolem třetí či čtvrté hodiny odpolední. Nenechávejte zejména tento hlad náhodě, často v dětském bříšku skončí to, co hladové oči dítěte uvidí jako první. Zákusek, hranolky, hamburger, kolové nápoje. Mnohdy je těžké odolat, ale stejně jako vhodnému chování ve společnosti i zdravému přístupu k jídlu lze naučit. Mějte i pro tuto příležitost nachystanou první pomoc v podobě ovoce, zeleniny, šunky, sýru či celozrnného pečiva. Výtečným pomocníkem jsou i různé pomazánky či šlehaný tvaroh nasladko či naslano. Jak je to s večeří? Vzpomínám si, že u nás dlouhou dobu vedly teplé večeře. Nebylo to žádné velké vyvařování ani přejídání, ale maminka měla vždy uvařenu zeleninovou či koprovou polévku, případně byly brambory s vaječnou omeletou nebo nějaké těstoviny. V pozdějším věku si už školák či studentka jídlo připraví sami, je ale důležité, aby místo hodnotné večeře v žaludku neskončila čokoláda nebo oplatky. Zapomněla jsem zmínit jednu velmi důležitou věc, a tou je společné stolování. Odbíhání od jídla, samostatná konzumace někde u televize nebo za pochodu rozhodně není správným krokem. Ať je to prostředí školní jídelny, kantýny či restaurace, vždy je dítě v kontaktu s ostatními lidmi. Dbejte proto na důležitost společného stolování, vychovává k toleranci, slušnosti a také mnohdy k odolnosti!
Text a foto: www.vseovareni.cz
