8. 2. 2012 - SLOVÁCKO - Spotřební daň z vína jako evropská rarita České republiky, která otevře zatím přivřené dveře levným zahraničním vínům dokořán. A ničivá zbraň zacílená na tradici, jejíž kořeny mají na Slovácku stovky let. Vinaři a vinohradníci čelí dvojnásobné hrozbě.
Ministr financí Miroslav Kalousek chce schválením daně zhruba deset korun na litr vína vyrovnat dlouhodobé nesrovnalosti v daňovém systému, kam zatím patří jen pivo a tvrdý alkohol. Pokud se mu to podaří, vinaře čeká možná už od 1. ledna 2013 bez nadsázky boj o přežití.
Povzbudivou zprávou je, že vinaři si na svoji stranu postupně naklánějí jak ministerstvo zemědělství, tak jihomoravské hejtmanství. Krajská rada pošle už tento týden oficiální protest proti navrhované dani předsedovi vlády Petru Nečasovi a také na ministerstvo financí. „Vybraná daň by pro státní rozpočet nebyla v žádném případě zásadním příjmem. Podstatně by ale ovlivnila domácí vinařství. Navrhovaná daň je totiž bezvýznamná pro dovozová, ale významná pro domácí vína. Nové zdanění by zejména malým vinařům způsobilo existenční problémy,“ tvrdí ministr zemědělství Petr Bendl.
Argumenty proti dani jsou jasné. Na Slovácku a jižní Moravě je dohromady na 20 tisíc vinohradníků, přes tisíc vinařů a ve firmách, které zpracovávají révu, pracují stovky lidí. Problém s daní by tedy zasáhl jak gastronomii, tak turistiku a cestovní ruch. „Zavedení daně z vína by znamenalo vážné poškození celého tohoto sektoru, část by se dokonce přesunula do zóny šedé ekonomiky. Vinaři by navíc byli zatíženi novou administrativou,“ prohlásil jihomoravský hejtman Michal Hašek.
„Spotřební daň může zlikvidovat vinice, do kterých se investovaly významné částky. Každý z vinařů musel koupit pozemek, vysadit vinice a začít je obdělávat. Investice se tady nevrací dříve než za deset nebo patnáct let,“ říká Libor Zlomek ze známého vinařství Zlomek a Vávra v Boršicích u Blatnice.
Další z vyhlášených vinařů, František Hrňa z Buchlovic, upozorňuje na hrozbu návratu o dvacet let zpátky, kdy sice bylo moravského vína dostatek, jeho kvalita by však s tou dnešní nesnesla srovnání. „Pokud jde o kvalitu, vinařství zaznamenalo významný pokrok, který by se teď zastavil. Spotřební daň neotevírá nic než prostor pro zahraniční, levnou konkurenci. A lidé si v krizi rozmyslí, jestli dají přednost dražší domácí kvalitě nebo vínu nižší úrovně, ale za výrazně nižší cenu. Především malí výrobci by dostali na frak. Zdražování by se však nevyhnulo žádnému domácímu vinaři,“ je přesvědčen Hrňa.
Právě kvůli negativnímu dopadu na tuzemskou produkci zatím žádná z evropských zemí spotřební daň na víno nezavedla. Výjimkou bylo krátce jen Maďarsko a Slovensko, tam ale vláda nakonec ustoupila. Maďaři vyhodnotili projekt jako neúspěšný a odvody převedli do marketingového fondu. Na Slovensku se platila daň z ovocného vína, jehož cena stoupla trojnásobně, jen měsíc. „Spotřební daň nemají v úmyslu zavést ani státy s největšími rozpočtovými problémy jako Řecko, Portugalsko, Itálie či Španělsko. Opatření by totiž zhoršilo pozici domácích výrobců,“ potvrdil Martin Půček, tajemník Svazu vinařů České republiky.
Komplikace by s ohledem na velké množství drobných výrobců způsobil i samotný výběr daní. „Výběr spotřební daně srovnatelné s daní z piva, tedy na úrovni 4 200 korun na hektolitr 100procentního lihu, by v důsledku znamenal dle našich propočtů roční ztrátu ve výši cca 60 miliónů korun. Zavedení nenulové spotřební daně na tichá vína by pak znamenalo enormní administrativní a finanční zátěž pro vinaře, která by se promítla do jejich hospodářských výsledků a finanční stability celého sektoru,“ vysvětluje Jiří Sedlo, předseda vinařského svazu. „Naštěstí je Kalouskův záměr pouze návrhem, o kterém se ještě bude jednat.“
Autor Jaroslav Chudara, týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM
