Čtyřicet dnů před Velikonocemi mnoho lidí dodržuje půst. Nejde jen o křesťanskou tradici, jsou jedinci, kteří prostě chtějí odlehčit jídelníček ze zdravotního či redukčního důvodu. Poslední týden před svátky se vyznačuje tím, že si každý člověk může ujíždět na vlně tradic. Přidáte se letos i vy?

Neděle před Velikonocemi se nazývá Květná. Po ní se lidé začínají připravovat na nejkrásnější svátky jara. První den, ke kterému se váží tradice v oblasti gastronomie, je středa, tedy škaredá středa. Traduje se, že v tento den zradil Ježíše Jidáš, který ale svůj čin neunesl a oběsil se. Hospodyňky na jeho podlost reagují tím, že pečou tzv. Jidáše. Jde o kynuté pečivo ve tvaru oprátky obalené v cukru a skořici. V mnoha domácnostech se na škaredou středu připravují jídla, která prostě nejsou vzhledově pěkná. Typický je třeba sladký trhanec s palačinkového těsta nebo bramborových placek. A když se připeče, nevadí, má být přece škaredý...

Zelený čtvrtek jasně napovídá, co by se mělo objevit na talíři. Dříve v domácnostech voněly luštěniny, zejména zelený hrášek. Dnes je v módě špenát nebo nějaký odlehčený salát. In je zkrátka vše, co má zelenou barvu.

Na Velký pátek je velký půst. O mase by si lidé měli nechat jen zdát, a nejlépe ani to ne. V tento den se jí jen velice obyčejná a jednoduchá jídla. Na stolech se objevují polévky z brambor a zeleniny nebo luštěniny. Nikdo by neměl jíst sladkosti, alkohol je vyloučen a všichni by se měli připravovat na nadcházející vyvrcholení Velikonoc. Ne každý to tak ale dělá.

Bílá sobota je předurčena k pečení velikonočních beránků. Mohou být z piškotového těsta, ale i z tvarohového. V dávných dobách Židé obětovali živé beránky, dnes si toho svého většina lidí raději upeče, tedy nasladko.

Bílou sobotou končí čtyřicetidenní půst! Na stole se objevovala velikonoční nádivka, ve které obvykle nechybělo uzené maso, vejce a zelené bylinky. Dříve to bývaly především nasekané mladé kopřivy, dnes hospodyňky zachovávají alespoň zelenou barvu a v nádivce se objevuje hlavně pažitka nebo petržel. Na Bílou sobotu se také zadělávaly mazance, nejčastěji z kynutého těsta, které rodina na Boží hod velikonoční odnášela do kostela k pomazání.

Velikonoční neděle je tradičně ve znamení hodování. Půst je zapomenut, stoly se mají prohýbat pod různými pečenými masy. Prim hraje jehněčí i kůzlečí maso. Oblíbená jsou jarní kuřátka, nadívané krůty či tradiční řízky s bramborovým salátem. V mnoha domácnostech nechybí koláče a mnohde cukroví, byť jde často o přebytky z Vánoc vytažené z mrazáků.

Velikonoční pondělí se pojí s pomlázkou. Není divu, že se vždy jedla vajíčka na všechny možné způsoby. A po neděli plné jídla tak přichází na řadu pondělí plné jídla. Pro koledníky se chystají obložené chlebíčky, pečou se různé masové rolády, při vaření se používají jarní bylinky, jako mladé kopřivy nebo medvědí česnek. Velikonoce končí a spoustě lidem by prospěl další půst. Ten už ale není na pořadu dne...